Do volby výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu, která se má konat 30. června, zbývají pouhé dny. Prozatím to vypadá, že zvítězí jeden ze dvou velmi kvalifikovaných uchazečů: francouzská ministryně financí Christine Lagardeová nebo guvernér mexické centrální banky Agustin Carstens. 

Světová banka pro USA a MMF pro Evropu

Nehledě na to, jak objektivně chcete přistupovat k určení toho nejvhodnějšího uchazeče na tento post, při hodnocení vítězného potenciálu musíte mít na zřeteli i politické souvislosti. Od založení MMF v červenci 1944 byl jeho výkonným ředitelem vždy Evropan. Je to součást „dohody“ s USA – zatímco v čele Světové banky stojí Američané, u kormidla MMF byl doposud vždy Evropan.

Z tohoto hlediska je snazší pochopit, proč již není kandidátem guvernér izraelské centrální banky Stanley Fischer, který měl objektivně nejlepší předpoklady, a proč je jasnou favoritkou Lagardeová. Přestože by Stanley Fischer obohatil tuto instituci o novou intelektuální dimenzi, jsem přesvědčen, že oba kandidáti, jak Christine Lagardeová, tak Augustin Carstens jsou velice kvalifikovaní – i když každý z jiných důvodů.

 Lagardeová je dominantním aktérem na mezinárodní scéně. Je respektovanou francouzskou ministryní financí a hraje významnou roli v řešení problému zadlužení EU. Má za sebou také skvělou zkušenost z USA, kde dříve působila jako hlavní partner chicagské advokátní firmy Baker & McKenzie. Jako příští výkonná ředitelka by do jednání této instituce vnesla politický vliv a evropský pohled.

Na druhé straně, z pragmatičtějšího pohledu má A. Carstens pro to, aby se stal příštím výkonným ředitelem, větší kariérní předpoklady a schopnosti. Byl náměstkem výkonného ředitele MMF a má také zkušenosti z postů v centrální bance a na ministerstvu. Nejdůležitější však je, že zastupuje rozvíjející se ekonomiky, které v MMF získávají stále významnější roli. Zřetelně to bylo vidět v roce 2010 na schůzce zemí G-20, na níž získaly rozvíjející se trhy v MMF větší počet hlasů. Volba A. Carstense do čela MMF by znamenala sázku na „vlastního koně“.

Hlasování

Hlasovací práva jsou v MMF aktuálně rozděleny následujícím způsobem: USA 16,78 %, Japonsko 6,24 %, Německo 5,82 %, Francie a Velká Británie po 4,30 %, a stále vlivnější Čína 3,82 %. Z toho plyne, že z hlediska hlasovacích práv je jasnou favoritkou Lagardeová.

Nicméně jsou zde taktické důvody, které hovoří o tom, že výsledek hlasování není dopředu daný. Za prvé, nejpalčivějším problémem globální ekonomiky je momentálně dluhová krize EU. MMF prozatím profinancoval 1/3 všech záchranných balíčků, ale protože je jejich konec v nedohlednu, mohou mít členové MMF problém s tím, že se z MMF de facto stane krizový fond EU a ne globální hráč v globálním finančním systému, jak bylo původně plánováno. Mít v čele MMF dalšího Evropana by tuto situaci ještě „zhoršilo“.

Úplně stejný argument je však možno použít i pro zachování Evropana v čele této instituce, protože problémy v EU mají nyní širší dosah, a jejich řešení si proto bude vyžadovat někoho „zevnitř“, kdo zná příslušné postupy a má politický potenciál.

Z hlediska teorie her se profesionálně přikláním spíše k A. Carstensovi. Pokud by MMF nevedl Evropan, byla by tato instituce ve vztahu k Evropě poněkud „neutrálnější“. Jste-li „součástí“ problému, jen sotva se můžete postavit do čela hospodářské rekonstrukce.

Další praktičtější záležitostí, která ukazuje ve prospěch A. Carstense, je skutečnost, že MMF hraje de facto hlavní roli, když se velká trojka (EU, ECB a MMF) rozhodne přispěchat na záchranu nějaké slabé zadlužené zemi. MMF má zkušenosti, odborníky a modus operandi, aby provedla obtížnou analýzu a zajistila realizaci přijatých opatření. A. Carstens byl toho ve své dřívější úloze součástí a pracovníkům MMF a politikům by ho nemusel nikdo představovat.

I když si myslím, že A. Carstens je z hlediska zkušeností a zásluh o něco lepším kandidátem než Ch. Lagardeová, očekávám, že 30. června získá v hlasování výkonné rady MMF většinu právě Lagardeová. A mám-li být upřímný, myslím si, že bude jen velmi obtížné najít ve fungování MMF nějaký rozdíl, ať už jej povede Ch. Lagardeová nebo A. Carstens.