“Jak může krizi důvěry Vlády vyřešit ona Vláda?” - tuto otázku mi položil jeden můj přítel jako reakci na moje poslední příspěvky. Má pro to dobrý a jasný příklad - jak se mohlo stát, že jen sedíme a čekáme na to, až se Německo rozhodně udělat to, co mělo udělat už dávno - nebo až Americký výbor pro finanční trh zjistí, že QE ani QE2 nefunguje? Jak to, že věříme americkému Kongresu, že skutečně začne snižovat zadlužení Ameriky? 

Pondělní obchodování přineslo další špatné zprávy. Pojištění Německa proti krachu formou CDS bylo dražší než pojištění Británie. To je jasná známka toho, že trh bezpodmínečně věří, že největší evropský věřitel není pouze součástí řešení, ale že on sám je tím řešením. Německo za tuto pozici může zaplatit sníženým ratingem. Na domácím trhu zatím německá média a zvláště média zaměřená proti EU informují o tom, že “součástí Maastrichtské dohody není možnost poskytnutí záchranného balíčku” a Německo si nemůže dovolit tuto cenu platit.

Trh ale nestojí o “řešení” - o pouhá krátkodobá opatření, která si klestí cestu v prostředí hrozící nákazy. Další známka beznaděje přišla v pondělí v podobě negativního výnosu na tříměsíčních švýcarských depozitech - ano, musíte zaplatit za to, abyste si mohli dát na tři měsíce peníze do Švýcarska. Předtím, než namítnete, že to nedává smysl, vězte, že další týdny nebudou o tom, kolik vy vyděláte, ale kolik peněz vydělá druhá strana. 

Nechci dělat pesimistické předpovědi, protože stejně jako jiní věřím, že před pátečním závěrem bude na stole silná politická reakce. V této souvislosti uvádím několik možných reakcí - v náhodném pořadí, bez upřednostňování kterékoli v nich. 

  • Čína revalvuje, aby pomohla snížit nerovnováhu ve světě (i když tento stimul není na programu, za pozornost také stoji, že CNY v posledních dnech mírně posílil).
  • Japonsko veřejně kupuje evropské a americké dluhopisy, za podpory 100 největších společností světa a jejich hotovosti.
  • ECB sníží sazby k nule.
  • Německo podpoří EFSF (Evropská záchranný a stabilizační fond) - a prakticky vytvoří a garantuje ETFS ve výši 2,5 bilionu eur (což pravděpodobně povede ke snížení úvěrového ratingu).
  • V Americe prezident Obama vyhlásí státní svátek.
  • EU zakáže shortování (prodeje na krátko, spekulace na pokles (v pondělí tak učinilo Řecko a Korea), přičemž G-20 by mohla tento krok následovat.
  • G-7 provede intervenci na JPY a CHF - za asistence Číny.
  • Zavření všech trhů až do pondělí, aby se našlo řešení. 

Dostali jsme se do fáze, kdy je obtížné věřit v praktické a elegantní řešení - za zmínku také stojí, že demonstrace v Londýně, protesty v Izraeli a rostoucí napětí v Itálii situaci rozhodně neulehčují - bohužel se zdá, že naše předpovědi pro třetí kvartál jsou pravdivé: maximální nejistota, globální zpomalení, kupování času a nakonec i rostoucí sociální napětí. 

A přece se neopakuje rok 2008 - firmy jsou v lepší pozici než tehdy, mají méně úvěrů - mají přístup ke kapitálu a také k trhům - v akciích jsou stovky dobrých příležitostí - ale strategie naskakovat do rozjetého vlaku už nefunguje.

Na riziko se nyní dívám neutrálně a tento trh se nyní podle mě nedá obchodovat. Čekám na rally, která vznikne na základě jedné nebo více zmíněných politických reakcí, a na základě velikosti a podstaty této rally pak budu posuzovat další riziko. 

Podotýkám, že trh podle mě nadále více oceňuje možnost, že se dočkáme “euro-marky” (tedy Eurozóny bez nejslabší periferie) spíše něž že politici (rozuměj Německo) vytvoří nezbytný výbor pro to, aby EU přežila. 

Riziko dalších poklesů nadále trvá a možný je na podzim test hranice 1000 bodů u indexu S&P. To může být cena, kterou bude třeba zaplatit za to, že se politici bojí vydat za zatáčku.