I rozhodování je podobné. Lehman Brothers byla považována za banku, jejíž záchrana by byla příliš „složitá“. V té době existovalo vlastně už jen velmi málo lidí, kteří bance pomoci chtěli, a nezapomínejme na to, že Lehman Brothers platila značnou částku za financování +100/200 základních bodů u týdenních vkladů dávno před rokem 2008.

Banka Lehman Brothers byla zadlužena na rozvaze 30/35x a řecký dluh byl/je na tom podobně.

Je zde i podobné „morální“ riziko, které vychází z „makro-obezřetného“ rámce, tj. snahy neustále získávat čas, což nikdy nefunguje.

Plán A, kterým chtěl Fed zachránit Lehman Brothers, byl získat více času, plán B spočíval v metodě cukru a biče. Když tyto plány selhaly, přišel plán C, tedy panika – a bez plánu. Banka Lehman Brothers neměla plán a stejně tak jej dnes nemá Řecko. Jak je opět vidět, platí, že nemít plán není plán.

Máme problém se zabýváním se nelineárními pohyby na trhu, z čehož plyne ona naděje a víra. Opět bych však rád zdůraznil, že největším rizikem je nafouknutí VaR (value at risk a korelace směřující k...). Tím dochází k nezamýšleným dopadům, jako byly například včerejší propady bulharských a rumunských obligací, pravděpodobná platební neschopnost Portorika a vyšší euro.

Trh nyní shání „dobré hedgové fondy“, ty však neexistují. Věřte mi: jako člověk, který obchodoval a riskoval v letech 1992, 1997-1998, 2000, 2008 a 2010/14, vím, že neexistují žádné dobré hedgové fondy – jde jen o to nemít špatné pozice na prvním místě, jakmile se korelace přiblíží jedné.

Neschopnost zajistit dohodu na poslední chvíli zřejmě způsobí pokles indexu Dax o další 3-5 % a vyšle úvěrové riziko do nových členských států Eurozóny, jako je Maďarsko, Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko. I Polsko by mohlo pocítit protivítr.

Má rada dát si půlroční dovolenou od trhů se dnes bohužel jeví jako dobrý nápad.

Ze Šanghaje, kde se momentálně nacházím, vypadá trh před zahájením obchodování nervózně. Poklesl o 22 % z letošního maxima!

A mezitím, jak uvádí tento článek v Bloomberg, Syriza dál hraje svou hru, a to i v situaci, kdy jsme na pokraji občanských nepokojů a nedostatků benzínu, eur a potravin.

Už chápete, proč nemám rád makro a politiky?